Rozhodl jsem se přihřát si polívčičku na dnes velmi aktuálním tématu, kterým je rekonstrukce jednoho pěkného mostu v naší Matičce Praze. Následuje krátký záznam rozhovoru stavebního technika s odborníkem na stavebně historický průzkum. Rozhovor je zcela fiktivní co se osob a přesného průběhu týče. Je však pravdivý co do reálií a fakt.

Stavební technik: Podívejte pane odborník, jaký krásný trámy sme sehnali. A že to dalo fušku.
Odborník: No, hezký, ale co je na dubovejch trámech tak speciálního, že dalo fušku je sehnat.
ST: No vony sou z červenýho dubu.
O: Šmankote, a k čemu potřebujete na opravu Karlova mostu trámy z červenýho dubu?!
ST: Prej se v nějakejch těch, dobovejch dokumentech píše, že při stavbě používali červený dub.
O: To se sice píše, ale nikdo už dneska neví, co to znamenalo.
ST: Jak neví, na pile nám ňákej študovanej machr přes dřevo řekl, že červenej dub je druh dubu a že roste i u nás. Se nějak i vodborně jmenuje... jo, Quercus rubra. Jenže nikde v republice neměli dost velký trámy.
O: Chlapi, červenej dub je plíva s mizernym dřevem, ten se u nás používá tak leda na podpal, to se nedivte, že jste nesehnali dost velký trámy.
ST: Sehnali, nechali jsme si je poslat až z Francie.
O: Můj ty skutku, jenže to dřevo se na stavbu fakt nehodí!
ST: A proč ho teda voni v tom středověku používali?
O: No, oni ho právě nepoužívali.
ST: A jak to, sám jste říkal, že se to píše v těch dobovejch materiálech.
O: Jenže tam se nepíše, že používali dub červený. Tam se píše o červeným dubu, to bylo asi označení pro nějakou sortu dřeva či co, ale určitě ne pro Quercus rubra.
ST: Ňákej chytrej, a jak jste na to jako přišel?
O: Jednoduše, on je totiž Quercus rubra americký druh, do Evropy se dostal asi tak v 17. století, nějakých tři sta let po stavbě tohodle mostu.
ST: A kruci, no to je průser.
O: Chlapi, todlecto spalte a dejte tam normální dubový trámy z našich stromů.
ST: To si děláte p*del, ne? Víte, kolik těch pár trámů stálo?!

... a tak vesele dál, podle posledních zdrojů tam ty trámy jsou