Strašně mě to baví. Fotit na negativ pak si sám vyvolat film a posléze ho naskenovat. Obrázek má potom úplně jinou atmosféru než z digitáního foťáku.
Fotím na analogový Canon a taky Flexaretu, takže o formáty nemám nouzi. Je to vždy takové malé dobrodružství. Manuální nastavení úplně všeho a pak ten pocit, že to všechno vyjde podle mých představ, neboť mám pod kontrolou absolutně celý proces od založení filmu přes přípravu vyvolávací lázně až po skenování a případný tisk nebo vyvolání v temné komoře.

Je to opravdu něco jiného než cvak aha ten se mi nepoved tak ještě jednou…to je trochu nuda ne?
Ta zrnitost, i když občas minimální, tam prostě je a já jí nemusím dohánět přes nějaký sofistikovaný s drahý software.
Neuvěřitelné přechody a přestože je to jen ve stupních šedí je to jako z jiného světa. Snad ten analogový proces má cosi do sebe a dost možná je to tím, že prostě nemusíte pospíchat…ono to ani moc nejde.
Pohoda klídeček. To mám rád. Po většinou úspěšném skenování si můžu vzít třeba Pixelmator (nebo jiný program na úpravu grafiky) a kolorovat s krokem zpět SUPER. Když chci nechám negativ se "špínou", ale to většinou nechci. Hlavně ono to vypadá jinak nez když koloruju snímek z digitálu.
V 99% mi lidé řeknou "hele kámo to vypadá dobře, ale nevim proč". Já to vím.